JAK NA ZÁPIS DO PRVNÍHO ROČNÍKU

Převzali jste informační dopis o splnění podmínek přijetí? Nyní vám vzniká právo zapsat se do prvního ročníku. Na naší fakultě máme tzv. předběžný zápis, který obvykle bývá v polovině července. Konkretní termín a místo jste obdrželi spolu s rozhodnutím o přijetí.

Samotný zápis pak provede studijní oddělení 1. 9., tentokrát už bez vaší účasti V tento den, tedy 1. 9., se stáváte studentem Západočeské univerzity v Plzni.

Důležitý je pro vás výkaz o studiu. Na naší fakultě nemáme tzv. indexy, známky evidujeme pouze elektronicky prostřednictvím Portálu ZČU.

JAK SI ZAPÍŠI PŘEDMĚTY A VYTVOŘÍM ROZVRH

Každý student si vytváří svůj osobní studijní plán, přičemž vychází ze svého oboru. Předměty se dělí na povinné, povinně volitelné a výběrové. Při zápisu se soustředíte na to, co stojí v sylabu předmětu, který vás ve stručnosti seznámí s jeho obsahem a cílem. 

V prvním ročníku budete mít předměty zapsané již od studijního oddělení, můžete si však dozapsat povinně volitelné a výběrové předměty. Většinou od druhého ročníku si předměty zapisujete sami, a to na Portálu ZČU. Nezapomínejte přitom, že můžete vybírat předměty napříč všemi fakultami a katedrami.

K ČEMU POTŘEBUJI KREDITY

Každý předmět vyučovaný na ZČU je ohodnocen tzv. kredity. Nejprve si vysvětleme, co je to vlastně kredit. Jde o jednotku náročnosti, kterou se měří a oceňuje objem práce, který musí vysokoškolský student průměrně vynaložit na úspěšné zvládnutí předmětu. Číslo snadno zjistíte na Portálu ZČU. Kredity získáte, když předmět úspěšně zakončíte zkouškou či zápočtem.

A kolik jich vlastně potřebujete? V prvním semestru alespoň dvacet, za celý rok pak minimálně čtyřicet. Získání dostatečného počtu kreditů vám pak odemyká dveře do dalšího ročníku. Pro hladký průběh studia doporučujeme získat šedesát kreditů v daném akademickém roce (maximálně však sedmdesát).

PROČ POTŘEBUJI ORION KONTO

Orion konto je vaším virtuálním já na Západočeské univerzitě v Plzni. Potřebuje je každý student a také většina zaměstnanců. Díky této unikátní elektronické identitě můžete využívat univerzitní mailovou schránku, Portál ZČU, počítačovou síť WEBnet, pracovat ve veřejných počítačových učebnách a na uživatelských serverech. Nechybí ani zde podpora služeb HelpDesku CIV (Centra informatizace a výpočetní techniky), když se náhodou vloudí nějaká chybička – stačí napsat na helpdesk@zcu.cz, kde vám poradí, co dělat.

A jak si Orion konto vlastně založit? Jednoduše.

Jakmile budete zapsáni ke studiu a převedeni do databáze studentů (obvykle druhý den po zápisu), přijde Vám na e-mail, který jste si zadali do e-přihlášky, informační e-mail s návodem, jak si zřídit konto bez osobní návštěvy CIVu. Konto je nutné si zřídit co nejdříve!

S registrací Orion konta automaticky získáte přístup do své e-mailové schránky, jejímž prostřednictvím budete komunikovat s vašimi vyučujícími. Pozor, číst zaslanou poštu je povinnost!

K ČEMU SLOUŽÍ PORTÁL ZČU

Snadný a rychlý přístup k informacím o studiu vám umožňuje Portál ZČU. Najdete v něm údaje o rozvrhu, známkách, zápočtech a zkouškách, dále o stipendiích, univerzitních předpisech a také o svých osobních datech či pohledávkách vůči škole. Prostřednictvím Portálu ZČU si též zapisujete předměty a přihlašujete se ke zkouškám. Systém je přístupný z jakékoli sítě a přihlásíte se do něj stejnými přihlašovacími údaji jako do Orionu.

Pokud se na Portálu ZČU setkáte s nějakým problémem, nahlaste nám jej a my budeme pracovat na tom, aby se to neopakovalo. Na adresu helpdesk@zcu.cz nám napište, o co, kdy a jak jste se snažili a jakým výsledkem vaše akce skončila, dále jméno, Orion login a studentské číslo.

CO JE JIS KARTA A KDE JI ZÍSKÁM

Všichni naši studenti i zaměstnanci mají průkaz, který se nazývá JIS karta (JIS je zkratkou názvu Jednotný informační systém). Tento doklad slouží nejen k prokázání totožnosti, ale umožní vám například vstup do laboratoří, knihoven, na kolej či do menzy.

O JIS kartu si musíte zažádat. Není třeba kvůli tomu nikam chodit, stačí vyplnit žádost. Poté, co na univerzitní účet uhradíte manipulační poplatek, který je 100 korun za obyčejnou studentskou kartu a 300 korun v případě dokladu sdruženého s Plzeňskou kartou, vám průkaz vyrobíme. To, zda už jej pro vás máme připravený, zjistíte jednoduše na stejné webové stránce po zadání svého rodného čísla. Vydají vám ji na HelpDesku CIV (Centrum informatizace a výpočetní techniky) v univerzitním kampusu na Borských polích. Pozor, studenti prvních ročníků, kteří už se zapsali ke studiu, podali žádost a zaplatili manipulační poplatek, budou mít svou JIS kartu připravenou teprve v období hromadného výdeje na začátku akademického roku, před tím nemá smysl na HelpDesk chodit.

Určitě doporučujeme vložit si na JIS kartu nějaké peníze. Bude se vám to hodit, když si například budete chtít něco zkopírovat, nebo když budete platit v menze či na kolejích. Peníze si na kartu uložíte jednoduše u kterékoli pokladny v menze, bufetu, na správě kolejí či v knihovně. Možný je též bezhotovostní převod z účtu či platební karty.

KOLEJE A MENZY

Nezávislost a možná i trochu dobrodružství, nové kontakty, přátelství i zkušenosti. Pro bydlení na koleji se stále rozhoduje velké množství českých vysokoškoláků. Západočeská univerzita v Plzni nabízí svým studentům hned několik možností, kde se mohou v průběhu svého studia ubytovat a využívat rovněž celé řady výhod, jako je zavedený internet, prádelna či místnost pro úschovu kol.

Jak získat ubytování na koleji? Žádost si podávají sami studenti, a to podle každoročně vydávaného harmonogramu ubytování. Ten je přístupný v systému ISKAM, do něhož se dostanete přes záložku Můj účet na webu Správy kolejí a menz. Je důležité vědět, že vždy do patnáctého dne v měsíci musíte zaplatit kolejné, lze to buď převodem na účet anebo hotovostí či kartou přímo v kanceláři koleje.

Pokud se setkáte s nějakým problémem, obraťte se na vedoucí koleje nebo na studentskou samosprávu, která na kolejích funguje a která je volená z řad studentů ubytovaných na koleji. Pokud se vám váš pokoj nelíbí, jednou za semestr je možné se přestěhovat na jiný. V případě, že na koleji nejsou volná místa, je třeba najít někoho, kdo na výměnu přistoupí. Pak už jen stačí zajít za vedoucí koleje. Pokud budete mít závažný problém se svým spolubydlícím a nenajdete nikoho, kdo by si s vámi vyměnil místo, obraťte se rovněž na vedoucí koleje.

A nyní se pojďme zorientovat v tom, kde jsou koleje naší univerzity, kde každoročně ubytujeme téměř tři tisíce studentů:

Kolej B1 – Bory

Jedná se o dvě čtyřpatrové budovy s kapacitou 379 lůžek, které se nacházejí na adrese Máchova 14 a 16 v Plzni na Borech. Naleznete zde také studovnu, hudební zkušebnu a posilovnu, které jsou dostupné pouze studentům. V areálu kolejí, respektive přímo mezi budovami kolejí se nachází sportovní hřiště a také oblíbený studentský klub Studna. Kolej se nachází v bezprostřední blízkosti zastávek městské hromadné dopravy, konkrétně tramvaje č. 4, která vás odveze do centra, a autobusů 30 a 24, které vás dopraví přímo před univerzitní kampus na Borských polích. Koleje v Máchově ulici navíc sousedí s Borským parkem, kam Plzeňané chodí za sportem i odpočinkem. Před budovami je dostupné parkoviště, nedaleko odsud se nachází dvě obchodní centra.

Kolej B2 – Bory

Jde o sedmipatrový panelový dům s kapacitou 489 lůžek, který se nachází v sousedství koleje B1 na adrese Máchova 20.

Kolej B3 – Bory

Jde taktéž o sedmipatrový panelový dům, kde je možné ubytovat až 480 studentů. I když se budova nachází v těsném sousedství koleje B2, její adresa už není v Máchově, ale v Baarově ulici č. 36. Na konečnou tramvaje č. 4 to mají zdejší studenti stále jen chvíli pěšky.

Kolej A1, A2, A3 – Armabeton

Jedná se o komplex tří panelových domů s kapacitou až 574 lůžek, který najdete v Plzni na Borech v blízkosti stavebního učiliště, konkrétně na adrese Borská 53. Budovy A2 a A3 jsou spojeny koridorem. V areálu kolejí se nachází studentský klub Bastila.

Kolej L1, L2 – Lochotín

Tyto koleje tvoří komplex dvou vzájemně propojených devítipatrových panelových domů, které mají kapacitu až 714 lůžek, což z nich dělá největší koleje v Plzni. Koleje najdete na adrese Bolevecká 30 a jsou umístěny nedaleko tramvajové zastávky linky č. 1 a 4 Pod Záhorskem. Lochotínské koleje jsou umístěny nedaleko centra Plzně. V jejich areálu jsou studovny, sportovní hřiště, posilovna, tělocvična, studentský klub Ucho a plážový coctail bar Naporo.

Kolej K1 – Bory

Zdejší kolej tvoří dvoupatrový dům s bezbariérovým vstupem, který v roce 2005 prošel kompletní rekonstrukcí a dosahuje kapacity 155 lůžek. Tato kolej v areálu někdejších kasáren na adrese Klatovská 200, je vhodná pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, především pak pro ty s tělesným handicapem. Jsou zde pro ně připravené dva pokoje pro tři osoby, jež disponují upraveným sociálním zařízením, kuchyňskou linkou vybavenou mikrovlnou troubou, varnou konvicí a dvouvařičem.

Když se řekne menza, vybavíte si jistě něco dobrého k snědku, a to je správně. V Plzni se nacházejí dvě menzy, jedna v centru města a druhá v univerzitním areálu na Borských polích. Obě dokáží vyrobit dohromady více než šest tisíc jídel denně. Když už jsme zmínili cenu, vy jako studenti máte nárok na zvýhodněné menu. Znamená to, že se opravdu slušně najíte třeba už za pouhých dvacet nebo třicet korun, přičemž máte nárok dokonce na dvě dotovaná jídla za den. V menze můžete platit hotově, stravenkami, platební kartou anebo svou JIS kartou. Pozor však na to, že zvýhodněné ceny pro studenty se vztahují pouze k platbě JIS kartou, takže ostatní možnosti plateb využívejte jen v nejvyšší nouzi. Na pokladně v menze vám také snadno a rychle dobijí vaší JIS kartu, přičemž minimální suma, kterou na kartu musíte vložit, je 200 korun.

Menza IV – Bory

Tato menza se nachází v samostatné budově v areálu univerzity na Borských polích. Od pondělí do pátku zde od 10.30 do 15 hodin vydávají pět až osm jídel k obědu a jedno jídlo k večeři. Vedle hotových jídel si zde dáte i několik druhů minutek, vegetariánské saláty, thajskou kuchyni či pokrmy v bio kvalitě. Funguje zde i samoobslužný bufet s doplňkovým sortimentem a teplými či studenými nápoji. Kapacita menzy je 350 míst.

Menza I – Kollárova

V Kollárově ulici v samém centru Plzně se nachází menza s kapacitou 341 míst, která je schopna vyrobit více než dva tisíce jídel denně. Strávníci tu mají na výběr z pěti až šesti teplých jídel a mohou též využít samoobslužný bufet, kde najdou například bagety, saláty, pečivo, studené a teplé nápoje či cukrovinky. Obědy zde vydávají od pondělí do pátku od 10.30 do 14.30 hodin.

JAK JE TO S MHD

Pro cestování městskou hromadnou dopravou po Plzni a jejím okolí potřebujete tzv. Plzeňskou kartu. Jako student ZČU si ale při žádosti o JIS kartu můžete rovnou zažádat o sdruženou JIS + Plzeňskou kartu, což znamená, že váš studentský průkaz bude zároveň sloužit i jako průkazka na MHD. Mimochodem, JIS karta vám po zaregistrování platí také jako čtenářský průkaz ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, odpadá tedy nutnost nosit při sobě spoustu kartiček.

KDE NAJDU STUDIJNÍ ODDĚLENÍ

Potřebujete pomoct? Nevíte si s něčím rady? Otázky týkající se vašeho studia vám ochotně zodpoví zkušené referentky našeho studijního oddělení. Jejich pracovní náplň je poměrně široká. Zajišťují totiž veškerou administrativu související jak s uchazeči o studium, tak se samotnými studenty. Na studijní oddělení se vypravíte i tehdy, když přerušíte nebo ukončíte studium, abyste odevzdali průkaz studenta a formulář o vypořádání závazků vůči škole.

Stránku studijního oddělení FPE naleznete zde.

JAK SE VYZNAT NA ZČU

Kudy kam?

Srdce Fakulty pedagogické ZČU dnes tluče především v historickém jádru naší krajské metropole. V ulici Veleslavínova najdete nejen děkanát a studijní oddělení, ale také Katedru anglického jazyka, Katedru českého jazyka, Katedru historie, Katedru chemie a Katedru ruského jazyka. Zbylé katedry naší fakulty najdete v komplexu budov na Klatovské třídě a Chodském náměstí. 

Západočeská univerzita v Plzni má však většinu budov v moderním kampusu na Borských polích. Nacházejí se zde všechny tři technické fakulty – elektrotechnická, strojní a aplikovaných věd, dále Fakulta ekonomická a Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara. Své zázemí zde má rektor a vedení ZČU, najdete tu Ústav jazykové přípravy a Centrum informatizace a výpočetní techniky, kde si vyzvednete svou univerzitní JIS kartu. Dále jsou zde některá výzkumná centra (RICE, RTI, NTIS), tělocvičny, menza, rozsáhlá knihovna a v neposlední řadě i několik kaváren.

Další univerzitní budovy se nacházejí rovněž v historickém jádru Plzně. Vzdělávají se zde budoucí právníci, sídlí tu Fakulta filozofická a také Fakulta zdravotnických studií, kde se na své budoucí povolání připravují zdravotní sestry či záchranáři. Univerzita má v centru města také další pobočky knihovny, svoji kavárnu a galerii. Kromě Plzně má Západočeská univerzita pracoviště také v Chebu, kde se nachází část ekonomické fakulty a samozřejmě také naše fakulta.

Jako studenti naší Fakukty pedagogické máte tu možnost si projít naši interaktivní mapu speciálně upravenou pro naše studenty.

Myslíme i na studenty s pohybovým omezením – pro ně jsme připravili pro snazší orientaci na univerzitě bezbariérovou mapu ZČU.

KDO JE KDO NA UNIVERZITĚ

Rektor, děkan, kvestor, doktor a mnozí další… Vysokoškolské prostředí je opravdu velice pestré a oproti středoškolskému je mnohem více založeno na hierarchii lidí, kteří se na univerzitě pohybují, přičemž vycházíme z jejich funkcí a kvalifikace. Pojďme si proto vysvětlit, kdo je kdo na univerzitě.

V jejím čele stojí rektor. Volí ho akademický senát a do funkce ho na čtyři roky jmenuje prezident republiky. Rektorovi patří tradiční obřadní oslovení „Vaše Magnificence“, odvozené od významu vznešený. Jako vrcholný představitel univerzity jmenuje a odvolává prorektory, děkany fakult, ředitele vysokoškolských ústavů, kvestora a ředitele dalších součástí univerzity.

Rektora v jím stanovených oblastech zastupují prorektoři, kteří jsou mu přímo odpovědní. Mají tedy na starost například studijní a pedagogickou činnost, rozvoj a vnější vztahy atd. Obřadní oslovení prorektora je „Honorabilis“, což je odvozené od významu ctihodný, velevážený.

O hospodaření a vnitřní správu univerzity se stará kvestor, což je nejvyšší správní úředník na vysoké škole. Jejím jménem vystupuje v oblasti obchodní, finančně-právní a správní. Rektor jej do funkce jmenuje a také z ní odvolává.

Každá vysoká škola je rozčleněna na fakulty. Západočeská univerzita v Plzni jich má devět a k tomu ještě dva vysokoškolské ústavy. V čele fakulty stojí děkan. Toho musí nejprve zvolit akademický senát dané fakulty a do funkce jej pak na čtyřleté období jmenuje rektor. Během tradičních slavnostních obřadů je děkan oslovován „Spectabilis“, což znamená slovutný.

Podobně jako rektor jmenuje prorektory, děkan jmenuje proděkany, kteří mají na starost určitou oblast dané fakulty, například studijní a pedagogické záležitosti, strategii a rozvoj atd. Tradičním oslovením proděkana je již zmíněné „Honorabilis“.

Každá fakulta má rovněž svého tajemníka, který se jako její nejvyšší úředník stará o hospodaření a vnitřní správu.

Pravomoci fakult jsou dané zákonem a statutem školy. Každá fakulta zajišťuje nejen pedagogickou, ale rovněž vědeckou práci, vlastně by se dalo říct, že jde o jakési spojené nádoby. Organizační jednotkou fakulty je katedra. Katedry sdružují odborníky konkrétních oborů, kteří vás budou vyučovat jednotlivým předmětům. Například na pedagogické fakultě se nacházejí katedry českého jazyka a literatury, anglického jazyka, chemie, výpočetní a didaktické techniky a dalších oborů; na strojní fakultě vám otevírají dveře katedry energetických strojů a zařízení, materiálu a strojírenské metalurgie či technologie obrábění atd. Takto bychom mohli pokračovat.

V čele vysokoškolského ústavu stojí ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor.

Vysvětleme si nadále pojem akademický senát. Akademický senát je samosprávným zastupitelským orgánem, který má každá veřejná vysoká škola. S jistou nadsázkou by se dalo říct, že plní podobnou úlohu jako parlament v zastupitelské demokracii. Členy senátu si ze svých řad volí akademičtí pracovníci a také studenti. Akademický senát Západočeské univerzity v Plzni má téměř šest desítek členů, přičemž studenti jsou zastoupeni třetinově a tvoří tzv. studentskou komoru tohoto senátu. Funkční období členů senátu je tříleté. A co mají vlastně na starost? Například schvalují rozpočet univerzity, volí rektora, zabývají se vnitřními předpisy školy a také se vyjadřují k dění na škole. Chcete se stát členem akademického senátu? Je to možné. Kandidovat totiž může každý student i akademický pracovník.

Svůj akademický senát mají i jednotlivé fakulty, přičemž jeho fungování je obdobné jako na celouniverzitní úrovni. Jeho náplní je mimo jiné volba děkana a schvalování vnitřních předpisů. Počet členů těchto akademických senátů a taktéž poměr pracovníků a studentů se na každé fakultě liší.

Vedle pojmu akademický senát je dobré vysvětlit si ještě pojem Rada vysokých škol. Jedná se o sněm delegátů všech vysokých škol. Delegáty této rady jsou dva zástupci každé univerzity, jeden student a poté zástupce z každé fakulty. Studenti v této radě tvoří tzv. studentskou komoru Rady vysokých škol, což je vlastně nejvyšší zastupitelský orgán všech studentů v České republice. Členové této rady mají tříletý mandát.

JAK SPRÁVNĚ OSLOVOVAT UČITELE

Na univerzitě se během svého studia setkáte s celou řadou vyučujících. Ne všichni jsou však profesoři, jak jste možná doposud oslovovali členy učitelského sboru na střední škole. Skutečných profesorů je totiž poskrovnu. Jak tedy správně oslovovat učitele na akademické půdě? Posviťme si na to.

Většina vysokoškolských učitelů absolvovala doktorské studium, nazývané také jako postgraduální, které je nejvyšším stupněm vzdělání, a je nositelem titulu doktor, uváděného jako Ph.D. (čteme: pí ejč dý) za jménem. Podstatný je fakt, že tento titul, který nerozlišuje obor získané kvalifikace a o němž hovoříme jako o „velkém doktorátu“, je na rozdíl od jiných uznávaný i mezinárodně. Jeho dřívější obdobou, s níž se však hojně setkáte ještě dnes, byl titul kandidáta věd, známý pod zkratkou CSc., a doktora věd, uváděný jako DrSc. Titul Ph.D. je však zcela nahradil. Učitele s titulem Ph.D. správně oslovíte „pane doktore“. Studentům doktorského programu říkáme doktorandi.

Na univerzitě se setkáte i s docenty (doc.) a již zmíněnými profesory (prof.). Jedná se o nejváženější, čistě vědecké tituly, kterých mohou zpravidla po mnoha letech práce dosáhnout lidé, jež svůj život spojili s univerzitou, věnují se výzkumu, přednášejí a na odborném poli taktéž publikují. Vyučujícího, který dosáhl tohoto záslužného titulu, oslovujeme „pane docente“ či  „pane profesore“, neboť tento titul má při oslovení větší váhu než ostatní tituly, např. Ph.D.

Jakých titulů můžete na vysoké škole postupně docílit? Tím úplně prvním v řadě je titul bakalář, který zpravidla získáte po třech letech studia. Jeho držitelé si před jméno píší zkratku Bc., pro studenty uměleckých oborů existuje varianta BcA., tedy bakalář umění.

Po absolvování magisterského studia na humanitních oborech, jako je například učitelství, sociologie či právo, získáváte titul magistr, jenž se uvádí před jménem jako Mgr. I zde existuje varianta pro studenty uměleckých oborů, známá jako magistr umění, uváděná pod zkratkou MgA. Magisterské studium zpravidla navazuje na studium bakalářské, ale setkáte se i s pětiletým magisterským programem vcelku – na ZČU ho má pedagogická a právnická fakulta. Stejnou hodnotu jako magistr má titul inženýr, uváděný pod zkratkou Ing. Získávají jej absolventi přírodovědných, technických a ekonomických oborů. Architekti pak užívají titul inženýr architektury, známý pod zkratkou Ing. arch.

Samostatnou kapitolu tvoří tzv. „malé doktoráty“, které lze získat po obhájení rigorózní práce. Sem patří doktor medicíny (MUDr.), doktor zubní medicíny (MDDr.), doktor veterinární medicíny (MVDr.), doktor filozofie (PhDr.), doktor přírodních věd (RNDr.), doktor práv (JUDr.), doktor farmacie (PharmDr.) a doktor a licenciát teologie (ThDr. a ThLic.). Každý student, který úspěšně absolvuje svůj obor, má možnost pokračovat v postgraduálním studiu, udělat si velký doktorát a získat již zmíněný titul Ph.D.

JAK PROBÍHÁ IMATRIKULACE

Než se dostaneme k tomu, jak vypadá samotný ceremoniál, vysvětleme si, co to vlastně imatrikulace je. Jedná se o tradiční obřad, který na podzim čeká všechny prváky. Původ slova imatrikulace najdeme v latinském in-matriculo, což znamená „zápis do seznamu“. Během slavnostního obřadu se stanete členy akademické obce, a oficiálně tak odstartujete svůj život na univerzitě. Imatrikulace je také dobrou příležitostí pro seznámení se s vedením školy.

Na obřad je nutné přijít včas a také ve vhodném společenském oděvu, tenisky proto raději nechte doma. Obřadu se účastní děkan, proděkani, tajemník fakulty, představitelé studijních programů, zástupce studentské komory akademického senátu fakulty a zaměstnanci studijního oddělení. Setkáte se také s historicky tradiční postavou, které se říká pedel. Jeho úlohou je nést žezlo rektora či děkana. Tomu, kdo řídí ceremonii, říkáme promotor. Hlavní roli však hrajete vy – studenti. Během obřadu zazní projev děkana a vy poté složíte imatrikulační slib, při němž bude slavnostně stvrzen váš zápis do matriky studentů. I když je slib jádrem celé ceremonie, nemusíte se bát, že se jej budete muset učit nazpaměť. Bude totiž přečten a vy jej poté jen stvrdíte přísahou.

CO MI NABÍZÍ KNIHOVNA

Během svého studia potřeboval každý alespoň jednou navštívit univerzitní knihovnu a potřebné informace dohledat v publikacích, které zkrátka jinde nejsou k sehnání. Knihovna Západočeské univerzity v Plzni je opravdu velice rozsáhlá a má hned několik poboček – čtyři v Plzni a jednu v Chebu, přičemž každá z nich je specializovaná pro danou fakultu. Do knihovny si ovšem jako naši studenti určitě najdete cestu i ve chvíli, kdy žádné odborné publikace potřebovat nebudete. Třeba proto, abyste si dobili svou JIS kartu nebo okopírovali cvičení ze semináře. Navíc se zde můžete s vlastním počítačem připojit k univerzitní počítačové síti.

A co najdete v jednotlivých pobočkách?

Knihovna Bory: Tato knihovna funguje v moderním univerzitním kampusu na Borských polích a své služby poskytuje zejména fakultám, které se zde nacházejí. Není divu, že ve zdejším knihovním fondu převládají publikace technického rázu, vedle nich zde ale můžete čerpat vědomosti i z publikací ekonomického, humanitního a společenského rázu a z literatury z oblasti umění.

Filozofická a právnická knihovna: V sousedství právnické fakulty v sadech Pětatřicátníků v Plzni se nachází knihovna určená studentům filozofické a právnické fakulty.

Knihovna zdravotnických studií: V samém centru Plzně, v Sedláčkově ulici, naleznete knihovnu určenou studentům Fakulty zdravotnických studií. Pro odborné publikace sem míří budoucí fyzioterapeuti, ergoterapeuti, všeobecné sestry, porodní asistentky, radiologičtí asistenti, záchranáři, laboranti a další.

Pedagogická knihovna: Co do velikosti fondu se jedná o největší univerzitní knihovnu. Její podstatnou část tvoří pedagogika a psychologie. V Klatovské ulici ale najdete i publikace ze společenských a přírodovědných oborů. Poměrně velký soubor pak tvoří učebnice, zejména pro základní školy a gymnázia.

Ekonomická knihovna v Chebu: Tato knihovna slouží polovině ekonomické fakulty, neboť té druhé polovině poskytuje své služby knihovna v univerzitním kampusu v Plzni na Borech. Studenti sem míří pro publikace zaměřené na ekonomii, marketing, management, podnikové hospodářství, obchod a služby, účetnictví a další.

A navíc:

Prodejna skript/e-shop: Rádi byste nosili ZČU všude s sebou? Tričko, tužku, zápisník, tašku, termohrnek či balzám na rty a spoustu dalšího v univerzitních barvách najdete na e-shopu, v prodejně skript v budově knihovny na Borech či v Kulturce v centru Plzně. Ukaž, že jsi ze ZČU!

STUDENTI SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI

Pokud patříte mezi studenty se specifickými potřebami a neobejdete se při studiu bez kompenzačních pomůcek nebo diagnostiky, obraťte se na naše Informační a poradenské centrum. Jeho pracovníci vám rádi poradí a v případě potřeby zajistí i asistenční výpomoc či možnost vypůjčení kompenzační pomůcky na celou dobu studia (např. zesilovací soupravy pro sluchově postižené nebo televizní lupy pro zrakově postižené). Pomůžeme vám vytvořit takové podmínky, které vám pomohou se seberealizací ve všech oblastech vašeho života.

JAK NA ZÁPIS DO DALŠÍHO ROČNÍKU

Zápisem předmětů si vytváříte svůj osobní studijní plán. Zpravidla již od druhého ročníku (někdy již v prvním ročníku letního semestru) si předměty zapisujete sami, a to formou předzápisu prostřednictvím Portálu ZČU. Nezapomínejte, že můžete vybírat předměty z jakékoli fakulty a katedry, přičemž podrobnosti naleznete na stránkách jednotlivých fakult. Celkově musíte dát dohromady alespoň takový počet předmětů, které vám zajistí kredity potřebné pro pokračování ve studiu. Na naší fakultě zároveň musíte plnit jednotlivé bloky, tzv. moduly. Pozor, je důležité vědět, že předzápis je povinný, a pokud jej neprovedete, musíte se do tří pracovních dnů po uplynutí termínu omluvit děkanovi a požádat jej o náhradní termín.

Když máte hotový předzápis, následuje klasický zápis, tzn. v termínu stanoveném studijním oddělením se dostavíte do určené učebny, kde vám mj. potvrdí navolené předměty. Zapsat se můžete tehdy, když jste v uplynulém akademickém roce získali příslušný počet kreditů. Na studijním oddělení vám pomůžou i tehdy, pokud je ze závažných důvodů potřeba v zápisu něco změnit.

Když se k zápisu nedostavíte, je třeba se do pěti pracovních dnů omluvit děkanovi fakulty a požádat jej o možnost zapsat se v náhradním termínu. Pokud to neuděláte, vaše studium bohužel ukončíme.

ZÁPOČET VERSUS ZKOUŠKA

Existuje hned několik možností, jak ukončit předmět. Těmi základními jsou zápočty a zkoušky.

Zápočet je vlastně standardní ukončení předmětu bez hodnocení a lze jej jedenkrát opakovat. Pokud se vám z nějakého důvodu nepodaří zápočet získat, můžete se obrátit na vedoucího katedry, který váš případ přezkoumá. Když ani ten nerozhodne o udělení zápočtu, můžete o přezkum požádat ještě děkana fakulty, který má poslední slovo.

Zkouška je pak klasický způsob ukončení předmětu. Může jí předcházet i zápočet, který musíte získat, abyste k ní byli připuštěni. Vyučující vás mohou zkoušet ústně, přičemž vy se hned poté dozvíte, zda jste obstáli, či nikoli, anebo písemně, kdy se výsledek dozvíte nejpozději do tří pracovních dnů. Zkoušející vás hodnotí známkami od jedné do čtyř, přičemž čtyřka znamená „nevyhověl“. Hodnocení zkoušky, a to i té opravné, vám učitel zapíše do Portálu ZČU.

Zkoušku je možné dvakrát opakovat. Musíte však počítat s tím, že u předmětu, který splníte až na druhé zapsání, vám pořád zůstává i předchozí čtyřka (počítá se do váženého studijního průběhu). Kredity tedy získáte, ale známka neblaze ovlivní váš vážený studijní průměr.

Na všechny zkoušky se zapisujete prostřednictvím Portálu ZČU. Splněním předmětů získáte kredity, které potřebujete pro pokračování ve studiu. 

Veškeré záležitosti okolo studia jsou podrobně popsané ve Studijním a zkušebním řádu ZČU, který si určitě přečtěte, protože každý student má povinnost se s ním seznámit.

STIPENDIA

Studovat a dostávat za to peníze? Zní to sice jako sci-fi, ale nic není nemožné. Západočeská univerzita vyplácí hned několik druhů stipendií, přičemž mezi ta nejrozšířenější patří ubytovací a sociální. Dalšími z nich jsou pak prospěchová, mimořádná a doktorandská.

Prospěchové stipendium: Zřejmě vás nepřekvapí, že pro získání prospěchového stipendia musíte mít vynikající studijní výsledky, což znamená udržet si co nejlepší vážený studijní průměr. Vedle toho je třeba získat během uplynulého akademického roku alespoň šedesát kreditů, a to při dodržení standardní délky studia. Bližší podmínky k získání tohoto stipendia stanovuje děkan každé fakulty. Více vám rádi řeknou na vašem studijním oddělení. Aktuální vyhlášky k prospěchovým stipendiím najdete zde.

Ubytovací stipendium: Příspěvek na ubytování můžete získat, ať už bydlíte na koleji, nebo v pronájmu. Musíte však splňovat všechny podmínky pro jeho přiznání – ty najdete na stránkách Informačního a poradenského centra. Žádost o ubytovací stipendium se podává prostřednictvím Portálu ZČU. 

Sociální stipendium: Pokud jste se ocitli v tíživé finanční situaci, máte podle zvláštního právního předpisu zákona o státní sociální podpoře nárok na sociální stipendium, jehož výše je stanovená zákonem. Opět je však potřeba splnit podmínky pro jeho přiznání. Stipendium se nevyplácí po dobu prázdnin, tedy v červenci a srpnu. 

Mimořádné stipendium: Za vynikající studijní výsledky, odbornou a publikační činnost, mimořádné výsledky na poli kultury nebo sportu, za reprezentaci fakulty a další záslužné činnosti vám může rektor nebo děkan udělit mimořádné stipendium. Návrh na mimořádné stipendium většinou podává příslušné pracoviště anebo sám student, podnět ale může vzejít i od rektora nebo děkana fakulty.

Doktorandské stipendium: Studentům doktorského studijního programu v prezenční formě studia přiznává děkan tzv. doktorandské stipendium. Jeho výši určí na návrh školitele a oborové rady. Toto stipendium se přiznává na dobu dvanácti měsíců daného akademického roku, přičemž je třeba dodržet standardní délku studia.

Podrobnější informace k vyplácení stipendií najdete ve Stipendijním řádu ZČU.

ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

Nejprve si vysvětlíme, jak je to se zdravotním pojištěním. Praxe je dnes taková, že za studenta vysoké školy platí zdravotní pojištění stát, a to do jeho 26 let. V řeči paragrafů se totiž stále jedná o nezaopatřené dítě, tento pojem ostatně přesně definuje zákon o státní sociální podpoře. Když po absolvování střední školy navážete na studium školy vysoké, zdravotní pojištění řešit nemusíte. Stále vám totiž zůstává statut studenta a my to pojišťovně ohlásíme. Stejné pravidlo platí i v případě, že ukončíte bakalářské a plynule navážete magisterským studiem, nebo se rozhodnete studovat třeba jiný bakalářský program. V takových případech stát platí pojistné i během letních prázdnin. 

Výjimka nastává v případě, že studujete a zároveň pracujete. Zdravotní pojištění za vás bude odvádět zaměstnavatel. Odlišná situace nastává i tehdy, když jste osobou samostatně výdělečně činnou, kdy je zkrátka vaší povinností zdravotní pojištění odvádět.

Když dosáhnete věkové hranice 26 let, stát vás přestane posuzovat jako nezaopatřené dítě a zdravotní pojištění už za vás platit nebude, a to i přesto, že stále budete mít statut studenta. V této chvíli si zdravotní pojištění budete muset začít platit sami; pokud jste zaměstnaní, platí pro vás stejná pravidla jako pro každého jiného zaměstnance, tedy že pojištění odvádí zaměstnavatel.

Jak je to po ukončení nebo přerušení studia? Když úspěšně ukončíte studium státními závěrečnými zkouškami, zdravotní pojištění vám ještě celý následující kalendářní měsíc platí stát. Jste totiž v tzv. ochranné lhůtě. Uveďme si příklad: pokud poslední státní zkoušku složíte na začátku června, jste ještě do konce července v ochranné lhůtě a zdravotní pojištění si začnete hradit až od srpna. Pokud však studium ukončíte neúspěšně, ochranná lhůta se vás netýká a změnu budete muset nahlásit pojišťovně do osmi dnů od oficiálního ukončení studia. Podobně je to i v případě přerušení studia, kdy ztrácíte statut studenta. Aby za vás v takové chvíli hradil pojištění stát, je nutné se zaevidovat na Úřadu práce; pokud to neuděláte, musíte si zdravotní pojištění hradit sami.

Sociální pojištění: Zákon dnes hovoří tak, že pro všechny osoby, které nepracují, a nevykonávají tedy výdělečnou činnost, je sociální pojištění nepovinné. To znamená, že platit je nemusíte ani vy – studenti. V této souvislosti je ale důležité upozornit na to, že období, po které neodvádíte sociální pojištění, se vám pak nezohledňuje do doby pro výpočet starobního důchodu. Sociální pojištění ovšem musíte odvádět ve chvíli, kdy se stanete osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud se pak necháte zaměstnat, tuto povinnost má váš zaměstnavatel.

POPLATKY ZA STUDIUM

Musím za studium platit? Proč a v jakých případech? Pojďme se v tom zorientovat.

I když je v České republice veřejné vysoké školství bezplatné, existují situace, kdy vám univerzita vyměří poplatek. Proč? Poplatky za studium se řídí zákonem o vysokých školách, podle kterého vzniká univerzitám povinnost je ve stanovených případech vybírat. Na Západočeské univerzitě v Plzni má tuto záležitost na starosti Informační a poradenské centrum, na jehož stránkách najdete veškeré potřebné informace k vybírání poplatků a také vám rádi zodpoví všechny vaše dotazy.

O vyměření poplatku budete informováni přes Portál ZČU, přičemž rozhodnutí o vyměření dorazí přímo do vašich rukou na vaši poštovní adresu. Proto se vyplatí udržovat na Portálu ZČU aktuální adresu a pro jistotu také pravidelně kontrolovat studentský e-mail, abyste se vyhnuli nemilému překvapení.

IT PODPORA

S výpočetní technikou se jako studenti Západočeské univerzity v Plzni setkáváte dnes a denně. V učebnách využíváte počítače, přes Portál ZČU se zapisujete ke zkouškám, neobejdete se taktéž bez své JIS karty. A takto by se dalo pokračovat. Podívejme se nyní blíže na to, jak funguje naše Centrum informatizace a výpočetní techniky, které má tohle všechno na starosti. Toto centrum, které znáte také pod zkratkou CIV, sídlí v univerzitním kampusu na Borských polích; setkali jste se s ním už v prvním ročníku, když jste si zde vyzvedávali svou JIS kartu. Informatici CIV zkrátka zavádějí, provozují a rozvíjejí informační technologie na půdě naší univerzity a dbají na to, aby vše fungovalo, jak má.

Co když se něco pokazí? Ze zkušeností víme, že v řadě případů potřebují studenti kromě rady rychle vyřešit konkrétní problém, jako je například zapomenutí hesla nebo ztráta důležitých dat. Přesně pro takové situace je tady náš HelpDesk. Tvoří jej pracoviště v budovách na Borských polích a v Husově ulici v Plzni a rovněž jedno pracoviště v Chebu. Vedle toho jej doplňuje systém RT (Request Tracker), kde jsou pod unikátními čísly zpracovávány všechny požadavky na CIV, informační server helpdesk.zcu.cz a studentská služba Helps. Tu zajišťují v pracovních dnech od 7 do 17 hodin vybraní a vyškolení studenti naší univerzity. Právě oni jsou těmi prvními, kdo vám poradí s běžnými uživatelskými nesnázemi, jako jsou například problémy s přihlášením, tiskárnou, nefunkční wi-fi apod. Problém posoudí přímo na místě a buď jej sami vyřeší, nebo předají administrátorům. Pokud máte dobrou znalost výpočetní techniky a operačních systémů a rádi byste si třeba i něco přivydělali, pomocníkem Helps se můžete stát i vy, stačí kontaktovat HelpDesk: helpdesk@zcu.cz a telefon 377 638 888.

CIV také provozuje IoT LaB. Laboratoř, která vám může pomoci s realizací vašich nápadů, semestrálních nebo závěrečných prací v oblasti IoT.

ÚSTAV JAZYKOVÉ PŘÍPRAVY

Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem. Známý výrok, se kterým se ztotožňoval už Tomáš Garrigue Masaryk, platí zkrátka pořád. Bez znalosti cizích jazyků se v dnešním světě prostě neobejdete, a i z toho důvodu naše univerzita dbá na dobré jazykové vybavení svých studentů. Výuku jazyků u nás zajišťuje Ústav jazykové přípravy, jehož pedagogové vyučují angličtinu, němčinu, francouzštinu, španělštinu, italštinu, ruštinu, latinu a také češtinu pro cizince. Je třeba připomenout, že u cizích jazyků se obvykle jedná o povinně-volitelné nebo volitelné předměty.

Ústav jazykové přípravy se člení na několik oddělení, konkrétně oddělení anglického, německého, slovanských a románských jazyků. Ústav zaštiťuje též fungování kulturně-informačního amerického centra US Point, které vzniklo na naší univerzitě ve spolupráci s velvyslanectvím Spojených států amerických, a dále rovněž fungování Ruského centra, což je mezinárodní vzdělávací a kulturní projekt realizovaný Fondem Russkij mir, jehož cílem je popularizovat ruštinu a ruskou kulturu.

Vedle klasické výuky jazyků má Ústav jazykové přípravy i mnoho dalších aktivit. Stále větší oblibu si získává například Mezinárodní letní jazyková škola. Ta v době letních prázdnin nabízí celodenní, dopolední i odpolední jazykové kurzy, trvající jeden až tři týdny. Účastnit se může každý, kdo si troufne, nemáme hranice a nejmladším žákům je teprve šest let. Kurzy vedou kvalifikovaní lektoři včetně rodilých mluvčích, a to nenucenou, zábavnou formou. Koncept letní jazykové školy doplňuje doprovodný program, který se skládá z výletů, workshopů, sportovních aktivit nebo zábavních večírků. Během kurzů se můžete stravovat v naší menze a také vás rádi ubytujeme na koleji.

Mezi další činnosti Ústavu jazykové přípravy patří překlady, korektury cizojazyčných textů rodilými mluvčími, korektury v českém jazyce, jazyková pomoc s přípravou prezentace či audit jazykových dovedností zaměstnanců. Vedle toho se podílí na mezinárodních projektech, jako jsou např. ELTACS, PELLIC či DeafPort.

INFORMAČNÍ A PORADENSKÉ CENTRUM

Je pro vás náročný přechod ze střední na vysokou školu? Řešíte nesnáze v rodině, při kterých jde studium stranou? Anebo se potýkáte se zdravotními problémy a nevíte, co bude dál? Nestyďte se a přijďte do našeho Informačního a poradenského centra, kde vám rádi podáme pomocnou ruku. Společně určitě najdeme nějaké řešení.

Informační a poradenské centrum Západočeské univerzity v Plzni nabízí ucelený systém poradenských služeb týkajících se studia a rovněž otázek sociálních, psychologických i právních. Provozuje pravidelné bezplatné konzultace s právníkem a psychologem a vedle toho se věnuje také problematice přiznávání stipendií a poplatků za studium. Zaštiťuje rovněž poradnu pro studenty se specifickými potřebami, kterým univerzita věnuje zvláštní pozornost. Jedná se o osoby s pohybovým postižením, s postižením zraku nebo sluchu, s poruchou autistického spektra, se specifickými poruchami učení a jinými obtížemi. Tato poradna je kromě univerzitního kampusu dostupná také v Kulturce, kterou centrum provozuje poblíž hlavního plzeňského náměstí.

IPC sídlí v univerzitním kampusu na Borských polích. Kontakt: ipcentr@rek.zcu.cz a telefon: 377 631 350-7.

STUDIUM A STÁŽE V ZAHRANIČÍ

Velice cennou a nenahraditelnou zkušeností, která vám rozšíří obzory a pomůže získat větší rozhled, zážitky na celý život, prohloubení jazykových znalostí a v neposlední řadě i prověření sebe sama, nabízí studium v zahraničí.

Určitě už jste někdy slyšeli o programu Erasmus+, který se mezi našimi studenty těší velké oblibě. Díky němu můžete studovat na partnerských univerzitách v členských zemích Evropské unie, ale i v Norsku, Lichtenštejnsku, Turecku, Makedonii nebo na Islandu. Studijní pobyt lze absolvovat opakovaně na různých zahraničních školách, přičemž pravidlo je takové, že během každého studijního cyklu můžete v zahraničí strávit celkem dvanáct měsíců. Erasmus+ jsou nejen stáže studijní, ale i praktické. Jak již bylo zmíněno, program je mezi našimi studenty velice oblíbený. Naše škola obsadila v roce 2017 třetí místo v hodnocení Pečeť kvality, jehož cílem je ocenit výsledky a snahu českých vysokoškolských institucí, které umožňují získat studijní či praktické zkušenosti v zahraničí co největšímu počtu svých studentů.

Rádi byste vyrazili na zkušenou do zahraničí, ale škola, kterou jste si vybrali, není zahrnuta v programu Erasmus+? Nic není ztraceno. Právě pro vás je tu program Inter, díky němuž můžete vyjet do zahraničí jako tzv. freemover. Co to vlastně znamená? Používáme jej pro studenta, který je přijat ke studiu na univerzitě v jiné zemi, obvykle na jeden semestr, někdy i na celý rok, a to mimo jakýkoli řádný výměnný program, jakým je třeba již zmíněný Erasmus+ nebo program, jaký poskytuje škola, s níž máme smluvní ujednání. Jedinou výjimku zde ještě tvoří výměnný studijní program CEEPUS (Central European Exchange Programme for University Studies), kterého se stále oficiálně účastníte jako freemover. Zpět ovšem k programu Inter. Důležité je upozornit na to, že veškerou administraci, která se studia na vámi vybrané univerzitě týká, si musíte vyřídit sami. Pak už záleží pouze na oné škole, zda vás přijme, či nikoli, je to jen výraz její dobré vůle. Každá univerzita má odlišná pravidla, některé školy freemovery například nepřijímají vůbec, jiné je zase vítají s otevřenou náručí. Minimální délka pobytu je třicet dní, přičemž vyjet můžete klidně i během prázdnin. Záleží jen na vás, zda budete chtít sbírat zkušenosti například v univerzitní knihovně v Paříži či Lisabonu nebo při archeologickém průzkumu v Egyptě. Takže hurá na to.

Na zkušenou do zahraničí se můžete vydat také díky studentským organizacím, které vám pomohou zprostředkovat zajímavou zahraniční stáž nebo najít letní školu: AIESEC, IAESTE, AEGEE, ELSA a ESN. Poslední jmenovaná je tu pro ty, kteří se z jakéhokoli důvodu nemohou vydat na zahraniční pobyt, ale rádi by si procvičili jazyk nebo poznali odlišnou kulturu. To můžete totiž i přímo v Plzni jako tvz. buddy, což je dobrovolník pomáhající studentům, kteří k nám přijíždějí v rámci programu Erasmus.

Všechny důležité informace a dokumenty najdete zde.

KAM NA KÁVU A OBČERSTVENÍ

Zpomalte, anebo se úplně zastavte. Je čas vychutnat si dobrou kávu, dopřát si třeba něco sladkého a na chvíli zkrátka vypnout. Ne, nespletli jste se, stále jste na webu Západočeské univerzity. Víme však dobře, že každý z nás si někdy potřebuje alespoň na chvíli odpočinout a načerpat novou energii nebo třeba najít inspiraci k další práci. Takže kudy kam?

CrossCafe ZČU

Tato kavárna se nachází přímo v areálu univerzity na Borských polích a její interiér je přizpůsoben potřebám studentů, kteří se zde mohou učit nebo třeba jen relaxovat. V sortimentu najdete vedle prémiové kávy také oblíbené dezerty, sendviče nebo vydatné polévky. Samozřejmostí je připojení Wi-Fi do univerzitní sítě Eduroam.

Kavárna NTIS

Součástí budovy výzkumného centra Fakulty aplikovaných věd na Borských polích, které se nazývá NTIS (Nové technologie pro informační společnost), je i kavárna. Studenti ji mohou navštívit od pondělí do pátku.

Kavárna v univerzitní knihovně

V hlavní budově univerzitní knihovny na Borských polích se taktéž nachází kavárna. Vedle kávy a klasického občerstvení zde v brzkých ranních hodinách nabízejí i snídaňová menu. Otevřeno je v pracovních dnech.

Bufet Bolevecká

V suterénu vysokoškolské koleje v Bolevecké ulici je umístěn bufet, v jehož nabídce jsou jídla rychlého občerstvení, jako je pizza, hamburger, klobása, těstoviny, bagety nebo saláty a další. Vedle toho zde zakoupíte pečivo, cukrovinky či zákusky. Uvaří vám i kávu, kterou si můžete odnést s sebou. Pro strávníky je zajištěn výdej dvou druhů teplých jídel a polévky. Otevřeno je v pracovních dnech.

Bufet Univerzitní 22

V přízemí a taktéž v prvním patře budovy Fakulty strojní v areálu univerzity na Borských polích se nachází bufet, kde zakoupíte především jídla rychlého občerstvení. V přízemí je zároveň zajištěn výdej dvou teplých jídel a polévky. Otevřeno je v pracovních dnech.

Bufet Klatovská 51

V přízemí budovy pedagogické fakulty na Chodském náměstí v Plzni zakoupíte především rychlé občerstvení. Pro strávníky je zde zajištěn výdej dvou druhů teplých jídel a polévky.

KULTURKA

Hledáte místo, kde uspořádat přednášku nebo seminář? Pak právě pro vás je tu Kulturka, kterou naleznete v historickém jádru Plzně v Sedláčkově ulici v těsném sousedství kavárny Družba. Komu je určena? Především studentům, ale i zaměstnancům univerzity a široké veřejnosti. Je to místo jako stvořené pro univerzitní coworking. I když nejsou zdejší prostory nijak veliké, jsou plně kancelářsky vybavené, a to například včetně interaktivní tabule nebo flipchartu. V klidu zde můžete pracovat na vlastních projektech, uspořádáte zde týmovou poradu anebo pracovní jednání. Vedle toho se ve zdejší klubovně pravidelně konají drobnější kulturní akce, jako jsou autorská čtení, výstavy a workshopy, dále také dobročinné bazary nebo besedy na rozličná témata. Kulturka zkrátka nezahálí.

Určitě se vám bude hodit i to, že v Kulturce je možné zakoupit vybrané tituly z univerzitního vydavatelství a také si sem můžete nechat zaslat knihu přes e-shop. Kulturku spravuje Informační a poradenské centrum ZČU, které zde provozuje také poradny pro studenty se specifickými potřebami a studenty z odlišného kulturního prostředí. Samozřejmostí je bezbariérový přístup a wi-fi připojení. Aktuální informace o programu Kulturky najdete na jejím profilu na Facebooku.

PODNIKATELSKÝ INOVAČNÍ KLUB

Máte zajímavý nápad a říkáte si, že byste s ním třeba mohli prorazit na trhu? Víme, že rozjet podnikání není v dnešní době vůbec nic jednoduchého, a proto jsme tady s naším Boostupem a rádi vás podpoříme. Nebojte se a ukažte, co ve vás dříme.

Podnikatelský inovační klub aneb studentský inkubátor je vlastně pracovní název služby, která pomáhá studentům, jež přijdou se zajímavým nápadem a rádi by zkusili podnikat. V dnešní době totiž nestačí mít jen dobrý nápad, potřebujete řadu dalších věcí, jako je třeba byznys plán, musíte také něco vědět o marketingu atd. Nutné je také udělat si rešerši, abyste netvořili něco, s čím už přišel někdo před vámi. A právě s tímhle jsme připraveni vám pomoci, abyste se od myšlenky dostali až k realizaci vašeho nápadu a dokázali založit novou, rychle se rozvíjející firmu, pro niž se ujal dnes hojně užívaný termín startup.

Nezáleží na tom, z jaké jste fakulty. Rádi vyjdeme vstříc všem. Sami však víme, že nejvíc se toho vždy zvládne v týmu. Naše ideální představa o pracovně-podnikatelském týmu je taková, že je složen ze studentů více fakult. Student strojní fakulty například přijde s nápadem na konstrukci zajímavého vozu, student ekonomické fakulty zpracuje byznys plán a vyřídí potřebnou administrativu, student právnické fakulty zajistí průmyslově-právní ochranu, což obnáší třeba získání patentu, a student designu vymyslí  podobu onoho vozu. Přijďte s dobrým nápadem a chutí poznat svět businessu – ostatní už vám dáme my.

SPORT NA ZČU

Sport neodmyslitelně patří k univerzitnímu životu. Západočeská univerzita v Plzni se hrdě hlásí k těm vysokých školám, které rozvoj sportu na své půdě podporují. Studentům i zaměstnancům nabízí mnoho příležitostí, jak se aktivně zapojit do činnosti ve sportovních organizacích a klubech.

Kam za jakým sportem?

V univerzitním kampusu na Borských polích se nachází velká sportovní hala, která spadá pod katedru tělesné výchovy a sportu na naší strojní fakultě. V této hale se pravidelně hraje volejbal, basketbal, házená, florbal a fotbal. Najdete tady i malou tělocvičnu, kde se konají tréninky karate, juda, zdravotního tělocviku či sebeobrany pro ženy. V bezbariérovém areálu naleznete také horolezeckou stěnu a výborně vybavenou posilovnu. Katedra tělesné výchovy a sportu využívá dále i městskou sportovní halu TJ Lokomotiva, plavecký bazén v Sokolovské ulici na Lochotíně, squashové kurty na Doubravce či areál TJ Slavia VŠ na Borech. Studenti mají k dispozici též tělocvičny v areálu kolejí Lochotín v Bolevecké ulici včetně posilovny a tělocvičnu v budově pedagogické fakulty na Klatovské třídě.

O pohár rektora

Naše univerzita každoročně vyhlašuje soutěž O pohár rektora, ve které mezi sebou soutěží fakultní týmy zaměstnanců a studentů v kolektivních a individuálních sportech. Které to jsou? Kolektivní disciplíny zahrnují basketbal, florbal, futsal a volejbal, individuální pak badminton, sportovní lezení, noční orientační běh a stolní tenis. Jak se zúčastnit? Soutěž je dlouhodobá a do výsledků se započítávají průběžná skóre během celého akademického roku. Sportovní týmy či jednotlivci získávají za umístění v soutěži body pro svou fakultu. Fakulta, která nasbírá nejvíce bodů, získává putovní pohár rektora. Pořadatelem a organizátorem je katedra tělesné výchovy a sportu, která pak pro reprezentanty vítězné fakulty připraví společný sportovně laděný víkendový pobyt.

Děkanský soudek

Fotbalový turnaj Děkanský soudek každoročně připravuje studentská organizace Koordiátoři FEL. Hlavní cenou je sud plzeňského piva. Soutěž se pravidelně koná na podzim.

České akademické hry

Pravidelnou studentskou soutěží, do níž se hrdě zapojují i zástupci Západočeské univerzity, jsou České akademické hry, které se u nás konají od roku 2002. Her se mohou zúčastnit studenti všech našich vysokých a vyšších odborných škol, kteří pak zápolí o titul Akademický mistr. Do soutěží jsou zařazeny téměř tři desítky sportů a každý rok se jich účastní na dva tisíce sportovců ze všech tuzemských škol.

Akademici Plzeň

Jedná se o hokejový tým složený ze studentů Západočeské univerzity v Plzni a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Tento tým hraje v krajské metropoli hokej od roku 2014 a od té doby je také součástí Evropské univerzitní hokejové ligy. Akademici pořádají řadu atraktivních akcí. Velice oblíbená je Bitva o Plzeň. Jde o tradiční hokejové utkání mezi studenty naší univerzity a studenty lékařské fakulty, které má návštěvnost přes dva a půl tisíce diváků. Za zmínku určitě stojí i charitativní hokejové utkání Plyšáková bouře, při němž Akademici vybírají plyšáky pro děti ve Fakultní nemocnici Plzeň. Akademici pořádají také akci Z lavic na zimák, což je dopolední hokejové utkání pořádané pro žáky základních a středních škol.

Western Stars

Western Stars jsou skutečné hvězdy ze západu. Hrdí reprezentanti Západočeské univerzity. Tento sportovní program se stal v roce 2018 neoddělitelnou součástí našeho akademického prostředí. Jeho hlavním posláním je umožnit sportovně nadaným talentům skloubit studium a jejich sportovní kariéru. S tím například souvisí možnost čerpat různé výhody během studia. Vytvoříme vám ideální podmínky pro studium i sportovní aktivity a vy budete reprezentovat svou alma mater na domácích i mezinárodních sportovních kláních. Jednou z myšlenek našeho sportovního programu je také budování dobrého jména univerzity, města Plzně a celého západočeského regionu. Členem Western Stars se stanete vyplněním přihlašovacího formuláře, který je ke stažení na stránkách pedagogické fakulty.

Futsalová univerzitní liga ZČU

Halová obdoba fotbalu se na naší univerzitě těší opravdu velké oblibě. I z toho důvodu se zde na podzim 2014 zrodila Futsalová univerzitní liga. V ní každoročně zápolí několik univerzitních týmů, které se pravidelně scházejí ve sportovní hale na Borských polích. Plzeňští futsalisté také pravidelně reprezentují naši školu na Českých akademických hrách.

ZPŮSOBY UKONČENÍ STUDIA

Studium lze ukončit několika způsoby. My se nejdříve podíváme na řádné ukončení studia absolvováním. Pro ně musíte splnit tři základní předpoklady. Mít dostatečný počet kreditů, sepsat kvalifikační práci a složit státní závěrečnou zkoušku. Hotovo? Gratulujeme!

To, jak jste byli v průběhu studia úspěšní, vyjadřuje vaše celkové hodnocení, které se uzavírá po složení státnic a zaznamenává se do dodatku k diplomu. Nejzdatnější studenti si odnášejí tzv. „červený diplom“, tedy diplom v červených deskách, který dokládá, že jste studium absolvovali s vyznamenáním. Toho dosáhnete pouze tehdy, je-li váš vážený studijní průměr za celou dobu studia nejvýše 1,50 a státní závěrečnou zkoušku vykonáte celkově na výbornou. Ti, kteří studium absolvují bez vyznamenání, dostávají diplomy v deskách modré barvy.

Studium je však možné skončit i jinak než absolvováním. Připomeňme si nyní některé situace, kterých byste se měli vyvarovat, pokud chcete studovat úspěšně. Základním pravidlem je neporušovat náš studijní a zkušební řád. Důležité je udělat si předzápis a poté se zúčastnit zápisu. Na paměti také mějte, že už v prvním semestru musíte získat minimálně dvacet kreditů, abyste ve studiu mohli pokračovat dál; kredity jsou pro vás zkrátka důležité během celého studia. Hlídejte si váš vážený studijní průměr, pokud by se přehoupl přes 3,40, máte zaděláno na problém. Ten budete řešit i ve chvíli, kdy ani napodruhé nesplníte zapsaný předmět, soubornou nebo klauzurní zkoušku. Pozor si dávejte také na termíny, za prvé termíny odevzdávaných prací a za druhé na to, jak dlouho studujete, protože to nelze donekonečna.

Studium můžete ukončit i sami od sebe, což lze vlastně kdykoli. Pokud se takto rozhodnete, musíte to udělat formou písemné, Vámi podepsané žádosti. 

BAKALÁŘSKÉ A MAGISTERSKÉ PRÁCE

Blížíte se do finále vašeho studia, s čímž se pojí i vypracování závěrečné odborné práce a její obhajoba před zkušební komisí. Jako student bakalářského studia budete pracovat na bakalářské práci, jako student magisterského programu na práci diplomové. Takové je názvosloví z pohledu zákona o vysokých školách. Všechny tyto práce nazýváme souborně kvalifikační, přičemž orientačně se dá říct, že diplomová práce je obecně rozsáhlejší než ta bakalářská. Tolik terminologie na začátek. 

Co od vás vlastně očekáváme? To, že jste schopni samostatně teoreticky i prakticky uchopit zadané téma a nebojíte se je prezentovat a obhájit před zkušební komisí. Teď máte šanci ukázat, co ve vás je. Kvalifikační práce je totiž komplexní dílo, v němž na konkrétním tématu či problematice uplatníte a zároveň prověříte znalosti, jež jste nabyli během studia. Samotná práce a pak i její obhajoba tvoří součást státní závěrečné zkoušky, kterou musíte zvládnout, abyste úspěšně zakončili vaše studium a mohli jste říct, že jste absolventem vysoké školy.

Témata kvalifikačních prací vyhlašují vedoucí kateder nejpozději do konce předposledního akademického roku. Určitě je na místě doplnit, že meze se nekladou ani vlastní iniciativě, takže se zajímavým tématem můžete přijít i sami. Pro vás je stěžejní zadání, které obdržíte nejpozději šest měsíců před tím, než budete muset práci odevzdat. Součástí zadání je i termín odevzdání. Uvedené datum se vám zprvu může zdát hodně vzdálené, avšak pozor na to. Odkládání psaní bakalářky nebo diplomky se totiž nevyplácí a rozmluvil by vám je nejeden absolvent, který kvůli tomu zažil perné chvíle. Pokud se i přesto dostanete do časové nouze a termín nedodržíte, musíte nejpozději do tří pracovních dnů požádat děkana o termín náhradní. Posun se provádí jen výjimečně, a to pokud má student vážné důvody, že práci v termínu neodevzdal. Důvodem k posunu není prodloužení studia ani pracovní důvody. Posuny termínů řeší vyhláška děkana.

K finální verzi vaší kvalifikační práce se vyjadřuje oponent, který připraví posudek. Vedoucí práce, jehož předtím jmenoval vedoucí katedry, pak vypracuje hodnocení. Rozhodně není od věci být s vedoucím práce v čilém kontaktu, neboť ten vám může pomoci dobrou radou a stejně tak vás správně nasměruje, pokud jste se ocitli na rozcestí. S hodnocením i posudkem máte právo se nejméně pět dnů před obhajobou vlastní práce seznámit.

Kvalifikační práce jsou zveřejňovány, to nám ukládá zákon. Určitě doporučujeme podívat se na to, jak se s jejich tvorbou popasovali vaši starší spolužáci.

Informace k státním závěrečným zkouškám a kvalifikačním pracím najdete zde.

STÁTNÍ ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA

Diplom máte na dosah ruky. Abyste mohli řádně absolvovat vysokoškolské studium, musíte zvládnout ještě státní závěrečnou zkoušku. Nyní se blíže podíváme na to, jak vlastně vypadá.

Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí. Tou první je obhajoba vaší kvalifikační práce, další část je předmětová.

Ke státnicím se přihlašujete písemnou žádostí, kterou odevzdáte na studijní oddělení v určitých termínech.

Jak je to s hodnocením? Každá část státní závěrečné zkoušky je hodnocena samostatně, přičemž státnice jsou posléze oznámkovány i jako celek. Komise může hodnotit takto: „výborně“, „velmi dobře“, „dobře“ a „nevyhověl“. O hodnocení státnic jako celku rozhoduje komise, přičemž logicky vychází z hodnocení předmětů, do něhož se počítá i obhajoba kvalifikační práce. Jistě se hodí připomenout, že pokud bude celkové hodnocení vaší státní závěrečné zkoušky „výborně” a váš vážený studijní průměr za celou dobu studia nepřesáhne 1,50, můžete se těšit na červený diplom.

Důležité je splnit státní závěrečnou zkoušku nejpozději před uplynutím nejdelší možné doby studia. Pokud se z nějakého závažného důvodu ke zkoušce nedostavíte, musíte se do tří pracovních dnů omluvit. Děkan pak rozhodne o dalším postupu, přičemž jeho slovo je konečné. V případě, že se neomluvíte nebo nějak závažně porušíte pravidla státnic, budete hodnoceni známkou „nevyhověl“. Je také dobré vědět, že máte právo se od státní závěrečné zkoušky odhlásit, avšak nejpozději 3 dny před zkušebním termínem.

Pokud jste u státnic neuspěli, ještě není nic ztraceno. Zkoušku nebo její část můžete totiž opakovat, ovšem nejvýše dvakrát. Určitě je dobré vědět, že opakovat budete pouze tu část, u které jste vyhořeli. Odborná komise, před níž státní závěrečnou zkoušku skládáte, je nejméně tříčlenná a skládá se z předsedy, místopředsedy a dalších členů. Předseda řídí jednání komise a taktéž pořizuje zápis o konání zkoušky.

Informace k státním závěrečným zkouškám a kvalifikačním pracím najdete zde.

CO ZAŘÍDIT PO UKONČENÍ STUDIA

S ukončením studia se pojí i mnohé administrativní záležitosti.. Pojďme si v tom tedy udělat pořádek a shrňme si v několika bodech, co všechno vás záhy po skončení studia ještě čeká.

JIS karta vám zůstává, avšak nezapomeňte vypořádat své závasky vůči univerzitě - srovnejte své účety v menze, vraťte zapůjčené knihy do knihovny atd...

V případě, že už nebudete dál studovat a zatím ani nemáte domluvenou nějakou práci, měli byste navštívit úřad práce, kde vás zaevidují. Kdy tam ale jít? Záleží na tom, do kdy vlastně máte statut studenta, což se řídí tím, kdy jste udělali státní závěrečnou zkoušku, resp. její poslední část. Studentem totiž přestáváte být dnem, kdy jste ukončili nebo absolvovali studium. Pokud vám není víc jak 26 let, platí za vás ještě následující měsíc pojištění stát. Záleží pak na vás, kdy si naplánujete cestu na úřad, mělo by to být ale nejpozději do tří dnů po vypršení oné lhůty. Jinak si budete muset začít platit zdravotní pojištění sami. Více se o této problematice dozvíte v kapitole věnované zdravotnímu a sociálnímu pojištění.

JAK PROBÍHÁ PROMOCE

Promoce. Slavnostní společenská událost pro absolventy vysoké školy, jejich rodinné příslušníky i školu samotnou. Obřad, který je spojený s předáváním diplomů, je jakousi pomyslnou tečkou za vaším studiem a často bývá zážitkem na celý život. Jak vlastně probíhá a je třeba se na něj nějak připravovat?

Promoce vás čeká po řádném ukončení studia, tedy až po státnicích. I když třeba nepatříte mezi ty, kteří rádi oslavují, pozváním na promoci potěšíte minimálně své rodinné příslušníky, nejedna maminka a babička během obřadu zamáčkne slzu. Jedna životní kapitola se zkrátka uzavírá, aby mohla přijít ta další. Promoce je slavnostní ceremoniál, který má svou dlouhou historii a patří k univerzitním tradicím podobně jako imatrikulace, která je vlastně jakýmsi jejím protějškem, neboť během ní jste na začátku svého studia uvedeni do akademické obce. Obřad se vždy koná ve slavnostních prostorách, zmiňme například plzeňskou Měšťanskou besedu, Velké divadlo či zámek Kozel, a má svá pevně daná pravidla.

Promoce se účastní rektor či některý z prorektorů spolu s děkanem dané fakulty. Stejně jako při imatrikulaci se setkáte s historicky tradiční postavou, které se říká pedel. Jeho úlohou je nést žezlo rektora, patřící k hlavním univerzitním insigniím. Tomu, kdo ceremonii řídí, říkáme promotor. Ten zahájí samotný obřad a představí absolventy, z jeho úst také zazní promoční slib. Absolventi poté tento slib stvrdí a převezmou své vysokoškolské diplomy. Na závěr pak všichni vyslechnou studentskou hymnu Gaudeamus igitur.

CHCI STUDOVAT DÁL – TŘEBA DOKTORSKÉ STUDIUM

Zamlouvá se vám studium na vysoké škole a rádi byste své znalosti ještě více prohloubili? Láká vás vědecká kariéra? Pokud čtete tyto řádky, možná skutečně uvažujete nad doktorským studiem. Západočeská univerzita v Plzni nabízí doktorské studijní programy na všech svých fakultách kromě Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara a Fakulty zdravotnických studií. Zatímco u magisterského studia jste přirozeně navázali na studium bakalářské, u doktorského typu studia, které bývá nazývané také jako postgraduální, je to trochu jinak. Doktorské studijní programy jsou totiž zaměřeny na vědecké bádání a samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost. Studium vám zkrátka a dobře opravdu může otevřít dveře na cestě ke skutečné vědě, a je tedy dobré zvážit, zda se skutečně chcete vydat tímto směrem.

Absolvent doktorského studia, které zpravidla trvá tři nebo čtyři roky a je zakončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, získá titul Ph.D, psaný za jménem (čteme: pí ejč dý), což je vlastně nejvyšší titul, kterého je u nás možné dosáhnout studiem. Nositele tohoto titulu oslovujeme „pane doktore”. Dřívější obdobou titulu Ph.D, s níž se však hojně setkáte ještě dnes, byl titul kandidáta věd známý pod zkratkou CSc. a doktora věd uváděný jako Dr.Sc. Titul Ph.D, jenž se uvádí za jménem, je však zcela nahradil. Samotné studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele.

Studentům doktorského studijního programu říkáme doktorandi. Možná už jste se s nějakým doktorandem setkali během svého dosavadního studia, doktorandi se totiž běžně podílejí i na výuce – vedou semináře a cvičení. Vedle toho ale pracují na svém vědeckém úkolu, píší odborné články a účastní se mezinárodních konferencí. Doktorandi mají nárok na stipendium, které se přiznává na dobu celého akademického roku, přičemž je třeba dodržet standardní délku studia a studovat v prezenční formě.

KARIÉRNÍ CENTRUM

Vykroč za prací svých snů! Takové je motto našeho univerzitního Kariérního centra, které studentům i absolventům poskytuje poradenství v oblasti jejich budoucí kariéry.

Máme přehled o trendech na trhu práce a těm, kteří se na nás obrátí, rádi a ochotně poradíme s přípravou na zaměstnání. Ukážeme vám, jak správně napsat životopis, tak, aby opravdu zaujal a neskončil v koši, poradíme vám, jak zlepšit své komunikační a prezentační dovednosti. Organizujeme taktéž výukové semináře, workshopy, přednášky, konference a další aktivity. Vedle toho se na nás mohou obracet i samotní zaměstnavatelé a my jim umožníme oslovit přímo studenty a absolventy.